Velmi vzácná gdaňská medaile o váze dvou zlatých dukátů, ražená na počest návratu významného protestantského teologa Aegidia Straucha z otroctví do Gdaňska.
Strauch byl znám svou neústupností vůči katolíkům, proti nimž bojoval ze všech sil, a to jak kázáními, tak psaným slovem, včetně tisku "Purimových dnů".
Zlatá medaile je na světovém aukčním trhu zatím známa ze dvou exemplářů a zde prezentovaný je jedním z nich.
Jedná se o jediný kus s nejvyšším stupněm v registru NGC.
Neobvyklý numismatický kus, velmi vzácný, který ocení milovníci krásně zachovalého zlata.
Averz: poprsí Straucha v oděvu duchovního luteránského vyznání, vpravo, na hlavě kulatá čepice.
ÆGIDIUS STRAUCH S THE D (Idzi Strauch svatý doktor teologie)
Revers: erb, po stranách nápis NAT 1632 (Narozen 1632), v řezu nápis A 1675 D 30 SEPTEMB GEDANO PROFECT A 1678 M JULII REDIIT (V roce 1675 30. září opustil Gdaňsk, v roce 1678 v měsíci červenci se vrátil).
Zlato, průměr 30 mm, hmotnost 6,40 g.
Idzi Strauch, luteránský duchovní, na jehož památku byly tyto medaile raženy, patří k těm neklidným lidem, jejichž život je nepřetržitou řadou hádek a neshod. Ze Saska, kde se narodil, povolán do Gdaňska jako pastor a rektor tamní školy, vedl urputnou válku proti gdaňským katolíkům, proti nimž nejen pronášel nejurážlivější kázání, ale dokonce je vydal tiskem pod názvem: Purimové dny.
Kujavský biskup a pruský sejmik si na tuto bezbožnou, jak ji nazývali, činnost stěžovali polskému králi. Předseda Sejmu, který držel v ruce Strauchův dopis, se na zasedání stavů přimlouval: aby byl autor potrestán smrtí, aby byla Xiążka spálena a aby byl městský úřad v Gdaňsku pokárán za to, že dovolil její vytištění. Další pruské sněmy své stížnosti na Straucha opakovaly a magistrát, podvolující se vůli krále a koruny, po mnoha neúčinných napomenutích Straucha koncem roku 1673 z úřadu odvolal. Strauch měl za sebou prostý lid, který násilím donutil městský úřad, aby mu jeho místo vrátil. Nezůstal u toho a v touze pomstít urážku, která se mu stala, jak se domníval, hodlal zpřísnit moc gdaňského magistrátu ve prospěch cechů, v nichž počítal mnoho příznivců. Než však tento záměr uskutečnil, byl jmenován profesorem na školách v Greifswaldu v Pomořansku. Když do tohoto města odplul, byl na příkaz braniborského kurfiřta uvězněn v Kolobrzegu (Kolberg).
Po třech letech věznění se Strauch po znovunabytí svobody v roce 1678 vrátil do Gdaňska a radost, kterou z toho měli jeho příznivci, je přiměla k ražbě několika medailí. Strauchův pobyt v Gdaňsku předpovídal nové nepokoje a násilí ze strany prostého lidu, ale jeho smrt tyto nepokoje zastavila.
Neshody a rozbroje myslí, říká historik Lengnich, provázely Straucha až do hrobu, neboť při jeho pohřbu vznikl mezi lidem velký rozruch, který se jen stěží podařilo potlačit}.
