Vzácná dvousetkoruna ražená v drážďanské mincovně za vlády kurfiřta Jana Jiřího II. (1656-1680), připomínající slavnostní položení základního kamene kaple na zámku Moritzburg.
Pamětní emise z ryzího stříbra je plná bohaté náboženské a dynastické symboliky a zdůrazňuje neoddělitelné spojení moci s vírou a tradicí.
Mince patří k tzv. pamětním medailím v podobě dvoukrejcarových mincí, které měly spíše reprezentativní než oběžnou funkci. Vzhledem k nízkému nákladu a zvláštním okolnostem jejich vydání jsou dnes sběrateli mimořádně vyhledávané a spojují v sobě mincovní řemeslo s dokumentem doby.
Kopie mincovní svěžesti, s přirozeným leskem a půvabnou patinou ze staré sbírky.
Jedinečná příležitost získat mimořádně vzácný dvousalvér historického a uměleckého významu.
Averz: bohatě zdobený obelisk převýšený štítem s monogramem Jana Jiřího II. umístěným na zkříženém meči a palmě, převýšený ornamentální přilbou s klenotem, nad ním Oko Boží Prozřetelnosti, podstavec zdobený vševidoucím okem, květy na podstavci, vlevo korunovaná bible s vyobrazením hada Mojžíše a Ukřižování, vpravo pod korunou dva zkřížené meče, po stranách nápis SURSUM DEORSUM, zcela nahoře kartuše s hebrejským nápisem PRO FIDE ET PATRIA.
Reverz: jablko panství lemované dvěma rozetami, dole nápis ve 12 řádcích:
NUMM IN / AUGUR IN MEMOR / TEMPLI AD ARCEM / MORITZBURG INSTI / TUTO SERENISS D D / IOHANNIS GEORGII II / ELECT SAX EXTRUCTI / CUSUS ET IPSA ELECTO / RIS MANU LAPIDI AN / GULARI IMPOSIT9 / D 1 NOVEMB Ao / M DC LXI / žalud.
Průměr 65 mm, hmotnost 57,80 g.
Jan Jiří II. byl saský kurfiřt z dynastie Wettinů, syn Jana Jiřího I. K moci se dostal v roce 1656, v době, kdy se Sasko vzpamatovávalo z devastace způsobené třicetiletou válkou (1618-1648). V jeho době hrál stát důležitou roli v politice Německé říše a sám kurfiřt byl považován za jednoho z nejreprezentativnějších panovníků 17. století.
Byl znám svou láskou k okázalosti a umění - vedl téměř divadelní dvůr, proslulý okázalými oslavami a podívanými. V Drážďanech vzkvétala dvorská hudba a divadlo a jeho vláda je považována za jeden ze základů pozdějšího "zlatého věku" saské kultury za Augusta II. a Augusta III.
V jeho politice hrála důležitou roli religiozita. Jan Jiří II. dbal na katolicko-protestantskou rovnováhu a jeho heslo "Pro Fide et Patria" ("Za víru a vlast") vyjadřovalo spojení jeho povinností vůči církvi a státu. V tomto duchu zahájil rozšiřování své rezidence a zakládání kaple na zámku Moritzburg - oblíbeném loveckém sídle Wettinů, z něhož chtěl učinit symbolické a reprezentativní místo.
Na památku této události - položení základního kamene nové kaple - byla vyražena dvousetkorunová mince z roku 1661. Samotná stavba měla zdůraznit lesk dynastie a náboženskou legitimitu její moci.
