Vzácnější ročník.
Varianta s erbem polokozice korunního pokladníka Hermolause Ligęzy bez teček, v patě štítu.
Varianta POLO, s tečkami na začátku a konci averzní legendy.
Velmi pěkné detaily, pozadí s viditelnou strukturou razítka a přirozeným leskem.
Žádaný typ tolaru díky výraznému vyobrazení královské půlfigurky oproti následujícím ročníkům. Ročník je rozhodně vzácnější než následující, což činí tento atraktivní exemplář s velkým mincovním leskem nepochybně zajímavým pro mnohé, i pokročilé sběratele polských královských mincí.
Averz: polopostava krále vpravo, v koruně a zbroji, s mečem opřeným o rameno a královským jablkem v ruce, na hrudi Řád zlatého rouna.
-SIGIS:III:D:G:REX-POLO:M:D:LIT:RVSS:PRVS:MA-.
Reverz: pod korunou devítipolový erb obklopený Řádem zlatého rouna.
-SAM:LIV:NEC:NO:SVE⊛GOT:VAD:Q:HRI:REX-.
Průměr 42 mm, hmotnost 28,71 g.
Korunovační tolary a jejich násobky vydané za vlády Zikmunda Vasy lze rozdělit do dvou základních skupin: medailové tolary a obyčejné tolary. Medailové tolary nesplňují všechna kritéria stanovená ordály, jako je jméno a titulatura krále, státní znak, panovník a pokladník a mincovní patka. Některá však splňují, a proto se nenazývají jednoduše medaile, ale medailové tolary. Není jisté, ve kterých mincovnách byly raženy. Předpokládá se, že ty z prvních let vydala mincovna v Olkuszu. Druhá skupina (prosté tolary) jsou emise mincovny v Bydhošti. Zahrnuje lehké tolary, těžké tolary a jejich násobky. Někdy byly raženy stejnými razidly a jediné, co je odlišovalo, byla samozřejmě jejich hmotnost. Někdy se stávalo, že se tolary razily zlatými razidly. Stávalo se to i naopak. Nejznámější jsou 2, 3 ½, 4, 5 ½, 6 a 10 tolarů ražených ve stříbře. Lehké tolary byly raženy ve stříbře, vážily v průměru 20,180 g a obsahovaly 12,612 g ryzího slitku. Těžké ("císařské") tolary byly raženy ze stříbra 14. ráže, vážily v průměru 28,829 g a obsahovaly 25,225 g ryzího stříbra. Za vlády Zikmunda III. se v toruňské mincovně razily také městské tolary. Lze je rozdělit na pamětní emise (ekvivalent medailových tolarů) a běžné emise, dodržující standardy ražby ordinária. Ikonografické schéma averzu toruňských tolarů (obyčejných) se shodovalo se schématem korunových emisí (polopostava krále a nápis). Na reversu byl naopak místo vícepolového štítu se státními znaky a vazalským snopem umístěn toruňský znak.
