Odrůda s písmenem F‡ pod korunou a averzní legendou MONE WLADISLAI. Tato odrůda byla dříve připisována Wschowě, ale novější výzkumy potvrdily, že byly raženy v Krakově, a písmeno F je iniciála Mikołaje Falkinberga, mincmistra krakovské mincovny.
Averz je ražen dvakrát, což je patrné zejména v poli pod korunou, vedle písmene F‡. Díky tomu je obtížné přiřadit přesný typ v katalogu Sebastiana Pawlikowského, ale s největší pravděpodobností se jedná o typ XVII.2.1. Za zmínku také stojí, že na konci reverzní legendy, mezi písmenem E a iniciálou kříže, je vidět jakási úzká lilie, což však může být iluze, právě kvůli dvojímu ražení mince.
Emise je datována 1412-1414.
Zdravý kus, stále nadprůměrně zachovalý s fragmentárně lesklým povrchem.
Průměr 23 mm, hmotnost 1,47 g.
V historii ražby Vladislava Jagellonského lze rozlišit čtyři segmenty: litevskou ražbu, korunní ražbu, zemskou (rusínskou) ražbu a městskou ražbu (Poznaň a Wschowa). Denáry (peníze) Jogaila jako litevského panovníka, ražené na konci 14. století, jsou velmi různorodé, a to jak váhou, tak výtvarným provedením (orel, lev, hlava Panny Marie, drak, štít s dvojitým křížem, jezdec s kopím, cyrilské nápisy, latinské nápisy). Z korunových mincí vydávala krakovská mincovna stříbrné denáry, malé čtvrtky (tj. ternáry) a velké čtvrtky (tj. půlgroše). Tyto nominály byly za vlády Vladislava Jagellonského znehodnoceny. Pro Haličskou Rus byly v tomto období raženy čtvrtky (obdoba standardu polských půlpencí), z nichž některé nesou nápis MONETA RVSSIE, zatímco jiné mají nápis MONETA LEMBVRG. Měly by být mince z posledně jmenované skupiny rovněž zařazeny mezi mince rusínské, nebo spíše městské (lvovské)? Tato otázka nebyla dosud zcela vyjasněna. Městské ražby Vladislava Jagielky zahrnují emise denárů Wschowy a Poznaně. První z nich byly raženy na slezské patce (12 denárů za groš), druhé na krakovské patce (18 denárů za groš).
