Po rozdělení Pruska Napoleonem byl Gdaňsk na základě Tilsitského míru prohlášen za svobodné město. V dubnu 1808 stanovila městská rada kurz tolaru na 20 šestipencí a nařídila zprovoznit městskou mincovnu. Vývoz stříbra a všech stříbrných výrobků byl zakázán. Jako mincovna sloužila stará městská slévárna u Kocourkovské brány. Původní projekt ražby šestipenců a grošů se omezil na měděné groše a šterc, které byly považovány za nezbytné vzhledem k akutnímu nedostatku drobných oběžných mincí. Z původních plánů byla realizována pouze zkušební ražba šestipence jako 1/5 guldenů. Mince tohoto nominálu byla předložena městským úřadům ke schválení, které však nebylo získáno. Vedením mincovny byl pověřen gdaňský zlatník Jan Ludvík Meyer, jehož první písmeno jména "M" bylo na mincích umístěno. Správcem mincovny byl Jan Leonhard Schuler z Berlína. Pod jejich vedením byla mincovna, otevřená koncem roku 1808, v provozu po celý následující rok a razila šekely a groše v souladu s usnesením. V roce 1811 byla mincovna obsazena francouzskou armádou a přeměněna na dělostřeleckou dílnu. Po Napoleonově pádu ztratil Gdaňsk status svobodného města, mincovna byla v roce 1813 uzavřena a samotné město se na základě rozhodnutí Vídeňského kongresu stalo opět součástí Pruska.
Mince pochází z legendárních sbírek Brandt (na snímku vlevo dole) a Karolkiewicz (vpravo).
