Vzácná a žádaná emise orty z období švédské okupace Toruně v letech 1656-1658.
Varieta se třemi nýty na okraji erbu, na reversu pod třemi korunami označení XVIII.
V knize Corpvs Nummorvm Civitatis Thorvnensis autorů Jarosława Dutkowského a Adama Suchanka se o mincích ze švédské okupace píše: "V roce 1656 se město vzdává vojsku Gustava Adolfa, stávající mincovna se stává lačným soustem a Švédové na rozdíl od Elblągu s mincovnou zacházejí jako se svou válečnou kořistí. Stejně jako v Elblagu ani v této věci neuzavírají s městem žádné dohody. Švédové začínají razit válečné mince ve stávající mincovně. Jedná se o orty bez jakýchkoli mincovních značek nebo signatur. Orty ražené v Toruni měly ražbu v rozmezí od 10 do 7 łutas. Jednalo se tedy o typické válečné mince s nuceným kurzem".
Na Numismatickém portálu je článek "Okupační orty ražené jménem Karla X. Gustava v Elblągu a Toruni", kde autoři píší následující: "...V Toruni městská mincovna převzatá Švédy razila pouze orty. Jednalo se o nedatované mince bez jakýchkoli mincovních značek či označení. Na averzu mince je uprostřed poprsí Karla X. Gustava obrácené vlevo. Hlava je zdobena vavřínovým věncem. Averzní nápis se objevuje ve dvou variantách: první základní: CAROLUS GUSTAVUS D G REX. Druhou, spíše charakteristickou a vzácnější variantou je titulatura s nápisem číslicí 9: CAROL9 GUSTAVUS D G REX. Na reversu jsou zase tři koruny švédského znaku, pod nimiž se nachází označení nominálu XVIII (grošů). Většina mincí dostupných na trhu je špatné kvality a špatné ražby. Samy o sobě se na aukčním trhu objevují jen zřídka a exemplář v dobrém nebo velmi dobrém stavu dochování patří ke skutečným vzácnostem. Právě kvůli špatné kvalitě (a symbolice okupanta) byla mince po znovudobytí města Poláky v roce 1659 stažena z oběhu a s největší pravděpodobností zničena, a proto se do dnešních dnů dochovalo jen několik málo exemplářů...".
