Velmi vzácný dukát Jana Olešnického z mincovny Zloty Stok z roku 1564.
Typ dukátu zavedený mincovnou ve Zlotém Stoku v roce 1563, ražený pouze tři roky. Ročník 1564 je druhým a předposledním ročníkem této emise.
Odrůda s nápisem REICHSTENI končícím na rubu.
Mírně ohnutý, ale pozadí s dostatkem mincovního lesku, zejména na hřebenové straně.
První aukční nabídka tohoto ročníku a této variety na polském trhu.
Takto vzácný slezský dukát nebyl na polském aukčním trhu dlouho zaznamenán, což nám dovoluje s jistotou předpokládat, že vzrušení během aukce bude minimálně stejně velké jako vzácnost prezentované mince.
Jedna z nejsilnějších položek naší limitované aukce!
Averz: poprsí knížete Jana s řetězem symbolizujícím důstojnost panovníka obrácené doleva.
IOHAN-D-G-DVX-MVN-SL-OL-CO-GL
Reverz: erb v podobě pěti jednoduchých oddělených štítů, v horní části jsou dva prohnuté štíty knížectví olešnického a knížectví ziębického, uprostřed letopočet 15-64, oddělený štítem Poděbrad, dole je štít Dolního Slezska a hrabství Klodzkého
MINCE-AVRE-NOVA-REICHSTENI
Průměr 22 mm, hmotnost 3,41 g
format_quoteJan, zvaný "Oleśnicki", byl třetím synem Karla I., narozeným v Oleśnici 4. listopadu 1509. Jan se 20. února 1536 v Krakově oženil s Krystynou Szydłowieckou, dcerou krakovského kastelána Krystyna. Vévoda Jan zpočátku vládl společně s Jindřichem II. a Jiřím III. a Joachimem, který se v roce 1542, když se stal braniborským biskupem, vzdal práv na vévodství, ale ponechal si vévodský titul. Jindřich II. zemřel v roce 1548 a po smrti jeho posledního bratra Jiřího III. v roce 1553 zahájil Jan v Olešnici samostatnou vládu. Od té doby nastává období poměrně dlouhé stabilizace a růstu bohatství města a zároveň i panovníka, který po získání části věna své manželky Kristýny začíná přestavovat olešnický hrad. V roce 1551 vévoda kupuje od legnického knížete Fridricha III. ziębické knížectví, které mu bylo v roce 1542 zastaveno za 40 000 guldenů. Po smrti svého posledního bratra (Jiřího III.) v roce 1553 převzal plnou moc v knížectví a začal razit dukáty se svou podobiznou ve zlatonosné mincovně. První mince s podobiznou knížete Jana byla vyražena ve zlatonosné mincovně v roce 1553 pod dohledem mincmistra Michaela Stolze (iniciála S M). Po smrti své manželky Krystyny Szydłowiecké /1555/ se 52letý kníže 8. září 1561 oženil s Markétou Brunšvickou. Kníže Jan Poděbrad zemřel 28.2.1565 v Olešnici ve věku 56 let a byl pohřben v kryptě zámeckého kostela v Olešnici. Jeho dědicem se stal jeho jediný syn Karel Kryštof, který po otci zdědil zadlužené knížectví ziębické a část knížectví olešnického. Dne 13. listopadu 1568 prodal Karel Kryštof svou část olešnického knížectví bratrům bratrancům: Jindřichovi III. a Karlovi I. v naději, že po obdržení dědictví po své matce Kristině tyto pozemky odkoupí. Tolik očekávaného podílu na dědictví věna své matky Kristiny se Karel I. nedožil. Kníže zemřel 17. března 1569 v Olešnici po komplikacích způsobených angínou pectoris. Příčina jeho smrti však ležela hlouběji, v jeho psychice. Jak stojí v epitafu v olešnické bazilice, kterou založila knížecí sestřenice Barbara von Biberstein, "ten, jehož smrtelný život, zrozený z těla nejváženějšího a nejstaršího rodu, byl oslaben a nakonec zlomen v samém rozkvětu života, a to spíše starostmi plynoucími z prokleté chamtivosti lichvářů než nemocemi"format_quote
