Velmi vzácná a krásná městská dukátová emise města Vratislavi.
Položka vyobrazena v katalogu "Zlato z dob dynastie Jagellonců" od Jaroslava Dutkowského spolu se stupněm vzácnosti R8.
V nabídce Onebid dva inzeráty z let 2010 a 2015 stejného kusu, jako je prezentovaný.
Krásně zachovalá mince s mincovním zrcadlem na obou stranách.
Odřené pozadí na averzu. Kopie z konce mincovního pole.
Krásná mince, která zaujme svěžestí zrcadla.
Averz: postava císaře obrácená vpravo, držící královské jablko a žezlo.
MAX II D G E R IM S A G H B REX D SL
Reverz: Štít s erbem města Vratislavi.
MO AVR WRATISLAVIENSIS 1573
Zlato, průměr 22 mm, hmotnost 3,46 g
Jarosław Dutkowski ve své studii "Zlato z doby dynastie Vasa" ve III. díle věnovaném Slezsku píše o vratislavské mincovně následující: "V 16. století město Vratislav velmi aktivně využívalo své mincovní pravomoci po více než půl století. V roce 1560 byla ražba městských mincí omezena. Sporadicky v té době městská mincovna razila městské mince a také císařské mince na příkaz císařské komory. Kromě oběžných mincí razila breslavská mincovna také pamětní dvoudukáty spojené se střeleckými turnaji pořádanými breslavským Bractwo Kurkowe. Za vlády císaře Rudolfa II. vydala městská rada dukáty pouze dvakrát, a to v letech 1582 a 1587. Habsburkové měli zájem na omezení pravomocí nejen knížat, ale i měst. To bylo o to důležitější, že moc ve městě přešla do rukou protestantů, a to i přesto, že zde sídlilo katolické biskupství. Náboženské otázky byly v habsburské říši příčinou četných sporů. Konfliktům uvnitř habsburského rodu napomáhali čeští a slezští protestanti. Většina slezských knížat také podlehla moci protestantského náboženství. Češi využili již konfliktu císaře Maxmiliána (1564-1576), který byl ve sporu s arcikatolíky bratry španělskými panovníky. Protestantská tradice byla v Čechách silná a v českých stopách šlo i Slezsko."
