Mimořádně vzácný slezský půltolar z mincovny ve Zlotém Stoku z roku 1607.
Při prohlídce dostupných internetových archivů jsme v prostoru mnoha světových aukcí nenašli jedinou nabídku.
Z toho vyplývá, že prezentovaný exemplář bude vůbec první nabídkou.
V polských muzejních sbírkách se půltolar z roku 1607 nachází v Národním muzeu ve Varšavě.
Kopického katalog přiřadil této položce stupeň vzácnosti pouze R4 a to se vůbec neshoduje s jejím výskytem v obchodě.
Exemplář s dobrými detaily. Stopy koroze.
Položka patřící z hlediska vzácnosti k nejlepším ze slezské sbírky mincí.
Averz: dvě busty, obrácené k sobě.
D G IOAN CHRIST ET GEOR RVD FRA
Reverz: erb Legnického a Brestského knížectví ve štítu se třemi přilbami s labry a klenoty, nahoře orel.
DVC SIL LEG ET BREGEN
Průměr 33 mm, hmotnost 14,19 g
Pan Eugeniusz Salwach píše na svém blogu o mincovně ve Zlotém Stoku následující: "...Zadlužené město koupil od věřitelů v roce 1581 český magnát a diplomat u rakouského dvora Wilhelm Rosenberg. S císařovým svolením razil v mincovně ve Zlatém Stoku zlaté dukáty a stříbrné tolary až do své smrti v roce 1592. Zlatý Stok zdědil jeho bratr Petr Wock. Také on razil v mincovně zlaté dukáty až do roku 1595.
V roce 1599 Piotr Wock, donucen věřiteli, kterým jeho zesnulý bratr dlužil asi 1 milion tolarů, prodal Zloty Stok břežskému a legnickému vévodovi Joachimu Fridrichovi za 15 000 tolarů (asi 10 000 dukátů).
Kníže Joachim Fridrich razil stříbrné a zlaté mince ve Zlotém Stoku pouze 2 roky, protože v roce 1602 zemřel. Zanechal po sobě dva nezletilé syny, Jana Kristiána a Jiřího Rudolfa. Vévodství pak spravovala jejich matka Anna. Po její smrti v roce 1605 mincovna ve Złotém Stoku razila pamětní mince a péči o její syny převzal jejich strýc, ziębicko-olešnický kníže Karel II. Když oba vévodové dosáhli plnoletosti (Jan Kryštof v roce 1509 a Jiří Rudolf v roce 1512), rozdělili si vévodství mezi sebe. Jan Chřesťan obdržel vévodství brzegské (spolu se Zlotým Stokem) a Jiří Rudolf vévodství legnické. Mincovna ve Złotym Stoku razila jejich společné stříbrné a zlaté mince v letech 1602-1621. Na těchto mincích se bratři objevují společně a titulují se jako knížata legnicko-břešťská.
Když v roce 1618 vypukla třicetiletá válka (1618-48), Slezsko pod vedením knížete Jana Kristiána povstalo proti Habsburkům. V roce 1620 začali Slezané drancovat lišácká vojska a v roce 1621 také císařská vojska. Kníže Jan Kristián musel opustit své vévodství Brzeg a doly ve Zlotém Stoku přestaly těžit zlatonosnou rudu. Za těchto podmínek mincovna ve Zlotém Stoku ukončila ražbu mincí...".
