Mimořádně vzácné vydání v krásném stavu.
Odrůda s písmenem G vedle lva na rubu.
Při procházení dostupných internetových archivů se nám nepodařilo najít žádný výpis této variety.
Kopie se zachovalým mincovním zrcadlem.
Položka do nejlepších sbírek slezských mincí.
Slezsko, Kladské hrabství, Jan z Pernštejna (kladský hrabě 1537-1548), haléř bez datace, kladská mincovna.
Averz: hlava zubra, erb rodu Perštejnů.
.I. .B. .A. .B. (Johann Baro a Bernstein)
Reverz: korunovaný český lev s dvojitým ocasem, mezi jeho tlapami písmeno G (Glatz - Glacium).
Průměr 12 mm, hmotnost 0,27 g
Rod pánů z Pernštejna patřil k nejstarším a nejbohatším v zemích Koruny české. Vlastnil rozsáhlé statky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jan z Pernštejna nastoupil do úřadu nejvyššího komorníka zemského soudu v Brně ve věku pouhých 19 let. Po smrti svého bratra Adalberta v roce 1534 a sloučení rodového majetku se Jan stal nejbohatším velmožem v českých zemích. V roce 1537 dostal od českého krále Ferdinanda I. do zástavy hrabství Klodzko. Držba hrabství měla velkou prestiž, protože byla spojena s právem razit vlastní mince. Jan toto právo uplatnil v roce 1540, ale na rozdíl od svých předchůdců se nesoustředil pouze na drobné haléřové mince. Začal vydávat haléře, groše, tolary a jejich násobky a dukáty. Mincovní produkce měla spíše propagační než výdělečný charakter; kvůli nedostatku drahých kovů byl Jan nucen nakupovat stříbro za nadsazené ceny. Porušil tím nařízení krále Ferdinanda I. z 26. ledna 1540, které zakazovalo nákup stříbra a zlata v Praze. Pražská mincovna trpěla praxí nakupování slitků za nadsazené ceny; královští horníci si nemohli dovolit nakupovat za ceny, které nabízeli Janovi agenti. Produkce kladské mincovny pána z Perštejna sice ještě několik let pokračovala, ale do oběhu se dostávaly jen drobné nominály, jako haléře a groše. Vyšší nominály pravděpodobně sloužily jako donace.
