Velmi vzácný čtvrtletník Olesnica.
V katalozích Kopicki (R6) a Frynas (VR - VELMI vzácný) označen vysokými stupni vzácnosti, což se však neshoduje s reálným výskytem této položky na aukčním trhu, kde jsou nabídky epizodické.
Ohýbaná mince s lokálními povrchovými prasklinami. Pozornost upoutá skvěle zachovaný detail a reprodukce jelena kráčejícího vlevo.
Velká rarita!
Příležitost získat čtvrťák této třídy se nemusí v příštích letech opakovat. Bezesporu jedna z nejzajímavějších položek naší 13. prémiové aukce! Ozdoba sekce středověkých mincí.
Averz: velké písmeno Z, po stranách hvězdy.
Reverz: jelen kráčející vlevo, lilie v lemu.
OLESNIZ
Průměr 19 mm, hmotnost 1,79 g
Prof. Borys Paszkiewicz v knize "Silesia Numismatica, Ducatus Lignicensis et Bregensis" píše následující: "Slezské čtvrtky, fascinující fenomén v měnové historii Evropy, na své badatele stále čekají. Málo srozumitelných legend a bohatá ikonografie vytvářejí velké obtíže při jejich interpretaci. Je pozoruhodné, že mezi legendami lze vyčíst mnoho názvů měst, kterým vládla głogowská linie, o něco méně pak linie furstenberská. zatímco téměř žádné město z panovnického okruhu legnické linie, dokonce ani Vratislav, ale pouze Kluczbork. Výsledkem je, že v mincovních katalozích se objevuje velké množství mincí ze severního a jižního Slezska a jen velmi málo a jen hypoteticky připisovaných mincí z centrální části země. Tento stav bádání sotva odráží historickou realitu a je způsoben pouze naší nešikovností. Ryszard Kiersnowski upozornil, že nejstarší zmínka o čtvrtkách (tzv. groších) pochází z Vratislavi z 22. dubna 1300. Pokusy o rozlišení mincí legnicko-vroclavského vévodství lze provádět účinněji než dříve, i když, jak uvidíme, je snazší vyslovit návrhy související s dynastickou nebo dokonce osobní příslušností k jednotlivým vévodům a regentům než s původem konkrétní mincovní dílny....
...Kvartus z Friedensburgu 238 nese na jedné straně kráčejícího jelena a na druhé straně písmeno Z. O jeho původu není pochyb, protože toto záhadné písmeno obklopuje nápis OLESNIZ. Známý je také malý denár bez nápisu (lze použít i název "parvus"), který nese na jedné straně stejného jelena a na druhé straně orla ve štítu. I ten je spojen - prostřednictvím tohoto kvartetu - s Olešnicí. Tento denár je příznačně jediným typem slezské denárové mince z té doby, který se vyskytuje mimo Slezsko (byl nalezen v pokladu z Przyłęku a u Ogrodzience - v obou případech byl jelen obtížně čitelný; stejný typ se vyskytoval v pokladu z Kališe). Friedensburg však nedokázal vysvětlit ani jelena, ani písmeno Z. Písmeno Z se vyskytovalo také na kvartéru se slezskou orlicí a názvem Trzebnica. Mezitím erb Jeleńů používalo mnoho rodů, ale v Obrazové legendě, kde je přesně takový, jaký je na mincích, nevzbuzuje žádné pochybnosti: odkazuje na mocný rod z Prochowic, jehož byl Štefan "předním rádcem knížete Boleslava Legnického". U knížat z Głogowa nehráli Yeletonové tak významnou roli. Zde byl zřejmě nejvýznamnější Sułek z Lasocina, který udělal ve Velkopolsku krátkou kariéru.
Vzhledem ke všem výše uvedeným prvkům je však třeba písmeno Z považovat za iniciálu pro Sluka z Lasocina (jméno Słek ve verzi Zulko je zaznamenáno v Księze henrykowské) a mince s tímto písmenem, jak je vydal Jindřich III. Nejedná se však o malý denárek s jelenem a orlem, který může být ražbou jak Jindřicha III. z Głogowa, tak Boleslava III. z Legnice - na to může poukazovat výskyt této mince v Kališi, v dosahu panovníka posledně jmenovaného knížete, a absence kříže na hrudi orla. Ražba malých denárů v Legnici, jinak v té době zřejmá - je potvrzena dokladem z roku 1335."
