Římská říše
Vespasián (69-79), denár 69-70, mincovna Řím
Averz: hlava císaře vpravo
IMP CAESAR VESPASIANVS AVG
Reverz: Juda sedící ve smutku, s hlavou opřenou o ruku, v řezu IVDAEA
Průměr 19 mm, hmotnost 2,72 g
Vespasián, římský císař v letech 70-79 n. l., se narodil v roce 9 n. l. v zemi Falacrinae, jeho otcem byl Flavius Sabinus, muž nízkého původu, a matkou Vespasia Polla, dcera praefecta Castoruma. Za vlády Claudia působil jako vojenský důstojník v Germánii a na ostrově Wight, za Nerona se stal prokonzulem Afriky, a když v roce 66 n. l. vypukla židovská válka, byl Neronem poslán na východ. Během bojů mezi Galbou, Ottou a Vitelliem pokračoval v židovské válce a koncem roku 69, po Ottově smrti, byl v Alexandrii v Judsku prohlášen císařem a krátce poté (70 n. l.), po Vitellově smrti, v Římě. V roce 71 se jeho syn Titus, který odešel vést židovskou válku, vrátil do Říma, vzal s sebou kořist z jeruzalémského chrámu a slavil triumf se svým otcem. Janův chrám byl uzavřen a Vespasián obnovil chrám Jupitera Capitolina, který byl vypálen během nepokojů. Tento chrám je velmi často zobrazován na Vespasiánových mincích. V roce 72 díky informacím, které Vespasián získal, uzavřela rodina Antiocha z Kommageny a jeho syna Epifana smlouvu s parthským králem, Kommangena byla obsazena Paetem, místodržitelem Sýrie, a stala se římskou provincií. Vražda Sabina a jeho věrné manželky Epponiny zanechala na Vespasiánově paměti velkou skvrnu. Zemřel v roce 79 ne ve věku 69 let, když vládl téměř 10 let. Jeho manželka Domitilla a dcera Domitilla mladší zemřely ještě před jeho nástupem na trůn, ale další nástupnictví zajistili postupně jeho dva synové, Titus a Domitian.
Vespasián měl devět titulů konzula, dvacet titulů imperátora a deset titulů tribunitia potestas.
