Denár ražený v Římě v roce 90 př. n. l. jedním z monetárních triumvirů, Quintem Titiem. Nabízený denár byl ražen po prvních vítězstvích v tzv. válce spojenců (91-88 př. n. l.). V roce 90 př. n. l. byl přijat lex Iulia, zákon vytvořený Juliem Caesarem, příbuzným pozdějšího slavného vítěze nad Galií, který uděloval všem spojencům Říma (tzv. socii) římské občanství. Navzdory tomuto zákonu byla situace Říma velmi obtížná. Pro probíhající tažení v roce 90 př. n. l. byl každý z tres viri monetales: L. Piso Frugi, Q. Titius a C. Vibius Pansa razil každý z nich nejméně několik různých variant svých mincí. Titiova ražba stříbrných denárů, zahrnující dva základní typy denárů a kvinárií, které mají na reversu společné vyobrazení Pegase.
Monceta ve stupnici GCN se stupněm XF40.
Římská republika
Q. Titius (90 př. n. l.), denár 90 př. n. l., mincovna Řím
Averz: hlava Libera s věncem z břečťanu
Reverz: Pegas letící vpravo od podstavce s legendou Q-TITI
Průměr 16 mm
