Vzácný a krásný tetradrachm.
Vzorek s velmi zřetelnými detaily a velkým leskem.
Řecko
Makedonie, Filip V. (221-179 př. n. l.), tetradrachma 202-200 př. n. l., mincovna Pella
Averz: makedonský štít, uvnitř hlava Persea v gryfovité přilbě vlevo.
Reverz: dubový věnec, uvnitř palcát
BAΣIΛEΩΣ / ΦIΛIΠΠOΥ
Průměr 30 mm, hmotnost 17,18 g
Filip V. (221-179 př. n. l.) nastoupil na makedonský trůn po smrti svého otce Demetria II. (230/29 př. n. l.), bylo mu však pouhých devět let, a tak se v té době ujal vlády v zemi Antigonus Doson (229-221 př. n. l.). V roce 221 př. n. l. byl Antigonus zabit v bitvě s Ilyry a zhruba po devíti letech se Filip V. již oficiálně a definitivně ujal makedonského trůnu.
Razil staterije, tetradrachmy, didrachmy, drachmy, půldrachmy a bronzy. Jeho dřívější tetradrachmy měly na averzu jeho portrét, zatímco pozdější emise nahradily tento obraz vyobrazením makedonského štítu s bájným hrdinou Perseem uprostřed.
Za vlády Filipa V. proběhla druhá makedonská válka (200-196 př. n. l.), která postupně otevřela cestu Římské republice k definitivnímu ovládnutí Makedonie. Po porážce v Makedonii v druhé válce, v níž Římané uzavřeli spojenectví s některými řeckými poleis, se Makedonci museli vzdát svého loďstva a zaplatit válečné reparace ve výši 1000 talentů zlata (asi 26 tun zlata) navíc ke svým ztrátám.
V následujících letech Filip V. v zájmu stabilizace a posílení své země provedl řadu reforem, včetně daňových změn (po roce 188/87 př. n. l.), které umožnily některým oblastem a městům v Makedonii zahájit samostatnou ražbu mincí v nově otevřených nebo stávajících mincovnách, které byly pod kontrolou krále.
