Majnertův padělek, mimořádně vzácný krakovský šestipence Zikmunda I. Starého.
Typologicky mimořádně vyhledávaná a žádaná mince, která chybí v naprosté většině sbírek; podle Mankowského jsou originály známy jen v několika málo sbírkách.
Emise byla původně ražena z nekvalitního stříbra, nabízený padělek je podle našeho názoru vyroben z kvalitnějšího stříbra než původní emise.
Dobře zachovalá a vyražená mince, s výrazně lesklým povrchem pozadí.
Špičkový Majnertův padělek, který skvěle reprodukuje originál.
Averz: poprsí krále s korunou vpravo.
SIGISMVNDVS PRIM REX POLONIE
Reverz: erb Polska, Litvy, Červené Rusi, Královského Pruska a Rakouska.
DEVS IN VIRTVTE TVA LETABITVR REX
Průměr 32 mm, hmotnost 14,70 g
První polské šestipence spatřily světlo světa v roce 1528. Korunové šestipence vydávala krakovská mincovna - stejně jako v případě trojáků - ze stříbra získaného ze svidnických půlpencí odebraných z trhu. Tyto mince byly raženy ze slabého stříbra šestihranného vzorku, vážily v průměru 12,355 g a obsahovaly 4,633 g čistého kovu. Averz nesl portrét krále a averzní nápis s panovnickým titulem a datem. Na reversu pod korunou - pět erbů: Polska, Litvy, Pruska, Červené Rusi a Rakouska obklopených nápisem: VIRTVTE TVA LETABITVR REX (Bože, z tvé ctnosti se bude radovat král). Korunové šestipence byly raženy pouze v letech 1528 až 1529 a patří k mimořádně vzácným mincím. Dochované exempláře se obvykle nacházejí ve špatném stavu.
Pruské šestipence byly raženy v toruňské mincovně (1528, 1530, 1532, 1534, 1535) ze čtrnáctihaléřového stříbra. Mince vážily v průměru 5,343 g a obsahovaly 4,675 g ryzího slitku. Na averzu lze obdivovat renesanční portrét krále a averzní nápis, na reverzu pruský znak, nad ním hodnota mince "VI", po stranách znaku písmena "T - I". (Torun - Iost I. Decius, mincmistr) a averzní nápis s datací. Pokud jde o vyobrazení panovníka, lze rozlišit dva typy (polopostava a poprsí).
Městské šestipence byly raženy v Gdaňsku (1535 a 1539) a v Elblągu (1535 a 1536) podle vzoru pruských šestipencí. Averz gdaňských šestipenců nesl portrét krále a averzní nápis, zatímco reverz nesl gdaňský znak a averzní nápis s datem. Na některých variantách se na averzu objevoval nominál "VI", na jiných na reverzu. Elblągské šestipence nesly v tomto pořadí pruskou orlici a kruhopisný nápis, na reversu erb Elblągu, nahoře "VI", po stranách "E - I" a kruhopisný nápis s datem.