Variace s portrétem krále s korunou, ve zbroji s ramenem se lví hlavou a řádem Ducha svatého na prsou. Raženo v mincovně v Gdaňsku pod vedením Christiana a Davida Schirmerových, raženo v roce 1683 Höhnem, významným gdaňským medailérem.
Nepochybnou kuriozitou v případě těchto dukátů je datace, kdy zřejmě poslední číslice 8 byla vyražena na číslici 3.
Detail zvuku s nedostatkem na portrétu typický pro tento ročník. Pozadí oboustranně svěží s přirozeným leskem. Drobné škrábnutí vedle královského portrétu.
Dukát z roku 1688 je jednou z mála zlatých mincí z Gdaňska ražených bez mincovních značek. Nabízený exemplář je rozhodně nadprůměrný s velkou mincovní svěžestí s patinou v červených tónech typickou pro zlaté mince.
Averz: poprsí krále ve zbroji vpravo, s korunou na hlavě, s řádem Ducha svatého na hrudi.
IOAN-III D G-REX POL-M-D-L-R-PR-
Reverz: dva lvi podpírající městský štít, nad štítem květinový věnec, uprostřed tři ratolesti, pod lvími tlapami květy
MON-AUREA CIVITAT-GEDAN*1688/3
Zlato, průměr 24 mm, hmotnost 3,46 g
V souvislosti s obviněními pruských poslanců ohledně kvality mince ražené v Bydhošti přijal 16. února 1685 Sejm republiky usnesení s následujícím obsahem: "Jelikož stříbrná mincovna z roku 1676 v Koruně příliš neuspěla , ... Usnesení se však nevztahovalo na pruská města, která již fungovala v jiném měnovém systému . Gdaňsk v tomto období trpěl trvalým nedostatkem slitků, což si svým způsobem vynutilo pouze dva druhy emisí. V roce 1688 byly raženy dukáty a mincovní šekely.
Marian Gumowski ve své studii "Gdaňská mincovna" píše o dukátech Jana III Sobieského následující: "Dukáty byly raženy na uherské noze z 23,5karátového zlata. V krakovské minci se vydalo 56 kusů o jednotkové hmotnosti 3,5 g. V obchodě se dal dukát pořídit za 6,5 až 7,5 polských zlotých ve stříbrné minci a 14 až 15 zlotých v měděné minci".
