Vzácný vilniuský trojak Jana II Kazimíra z roku 1664.
Odrůda s hvězdičkou před Pogonem a označením nominálu za Pogonem.
Po více než roční přestávce od skromné emise z roku 1652 obnovila vilniuská mincovna ražbu trojaků. Nová emise měla přepracovanou ikonografii, podobně jako korunové emise. Netrvalo však dlouho, neboť již v roce 1665 byla mincovna na příkaz krále uzavřena.
Kopie bez číselného označení kvůli ohnutému povrchu.
Typologicky velmi vyhledávaná položka!
Na počátku vlády Jana Kazimíra došlo k ambicióznímu pokusu o měnovou reformu (1650). Byl zaveden zákaz oběhu cizích peněz a zahájena emise kvalitních vlastních peněz. Tehdy se poprvé objevily měděné šekely (wide). Reforma se ukázala jako nereálná a bylo od ní rychle upuštěno. Mezitím byla v Litvě, která se necítila být reformě z roku 1650 zavázána (její zástupci se práce komise neúčastnili), zavedena paralelní reforma, založená na jiných principech. Vzhledem k moskevskému vpádu pracovala vilniuská mincovna pouze v letech 1652-1653. V podmínkách švédské potopy bylo zase důležitou epizodou v dějinách polského mincovnictví zahájení činnosti provizorní korunní mincovny ve Lvově (1656-1657). Nařízení z roku 1658 se snažilo dát do pořádku měnové vztahy Rzeczpospolité. Nejvýznamnějšími emisemi podhodnotových peněz za vlády Jana Kazimíra byly: drobné měděné koruny a litevské šerpy (tzv. boratiny), ražené v počtu kolem 2 miliard kusů, a zloté (tzv. tymfy) s oficiální hodnotou 30 grošů - více než dvojnásobek skutečného obsahu stříbra v minci. Z městských mincoven ve sledovaném období existovaly mincovny v Gdaňsku, Elblągu a Toruni. Jan Kazimír vykonával mincovní práva také jako opolský a raciborský kníže (v opolské mincovně se razily tříkorunové mince).
Za vlády Jana Kazimíra se trojské mince razily v pěti mincovnách: v Bydhošti (1650), ve Wschowě (1650), v Poznani (1654), v Krakově (1661?, 1662) a ve Vilniusu (1652, 1664, 1665). Trojáky z prvních tří uvedených mincoven jsou velmi vzácné. V katalozích jsou označeny buď jako unikáty, nebo jako mince se stupněm vzácnosti R8. Trojice z roku 1650 byly raženy z kvalitního stříbra o ryzosti 14 uncí. Vážily v průměru 0,934 g a obsahovaly 0,817 g ryzího slitku. Do roku 1652 se úroveň trojek značně zhoršila. K jejich výrobě se nyní používalo stříbro VI. jakosti. Průměrná hmotnost trojaků byla 2,019 g a obsah ryzího stříbra 0,757 g. V roce 1658 bylo rozhodnuto o dalším snížení obsahu stříbra v trojacích. Výše uvedené tři hodnoty nyní činily resp: VI lav; 1,682 g; 0,631 g.
