Velmi vzácný poslední toruňský tolar Jana II Kazimíra, zhotovený známkami z emise 1650, na nichž byla poslední číslice data opravena z 0 na 9.
Vydán těsně po znovudobytí města od Švédů, ke kterému došlo 30. prosince 1658.
Exemplář s vynikající proveniencí ze sbírky Potockých s vlastnickým razidlem před portrétem.
Mince s velkou mincovní svěžestí, neobvyklá v tak výborném stavu. Na averzu drobné graffiti.
Vzácná odrůda tolaru, známá pouze z několika málo seznamů. V kombinaci s pozoruhodnou proveniencí si neděláme iluze, že o zájemce o tak výjimečnou položku nebude nouze, zvláště když ražba Jana II Kazimíra se stále těší velkému zájmu. Nepochybně jeden z nejsilnějších tolarů 14. prémiové aukce.
Averz: poprsí krále vpravo s korunou s korunovaným límcem, ve zbroji zdobené Řádem zlatého rouna.
IOAN CASIM D G REX POL ET SUEC M D L RUS PRUS
Reverz: postava anděla podpírajícího oválný štít s toruňským erbem, po stranách štítu oddělený datací 16-59, pod insignií HD (v ligatuře)-L
MINCE NOVA ARGENTEA CIVITATIS THORUNENSIS
Průměr 45 mm, hmotnost 28,34 g
Tolary Jana Kazimíra byly raženy na základě nařízení z roku 1650 ze stříbra ze 14. století (8 tolarů z krakovské ryzí stříbrné mince o hmotnosti 201,866 g). Vážily 28,838 g a obsahovaly 25,232 g ryzího slitku. Oproti tolarům vydávaným od nařízení z roku 1627 byl standard tolarů Jana Kazimíra mírně zvýšen a přizpůsoben císařskému kurzu. Korunní tolary a půltolary byly raženy především v korunní mincovně v Krakově a také z dalších korunních mincoven: Bydhošť, Poznaň, Wschowa a Lvov (unikát z MNW). Mezi korunními tolary Jana Kazimíra tvoří zajímavou skupinu ražby ve stříbře s portugalskými razidly. Malý počet tolarů vyrazila v roce 1650 také litevská mincovna ve Vilniusu (znám jeden unikátní exemplář). Z produkce městských mincoven byly nejhojnější emise z Gdaňska (půltolary, tolary, dvoutolary). Mimořádně zajímavé jsou emise tolarů z Elblągu, kde převládaly spony: půltaláry (ražené také razidly připravenými pro výrobu ortů), tolary, jedenapůltolary a dvoutolary. Taláry a dvoutaláry měly standardní (kulatou) podobu. Toruňské tolary byly raženy v několika ročnících.
