Velmi vzácná a v Dutkowského katalogu neuvedená odrůda s nápisem GEDANENS a kartuší z proplétaných pásů, dole svázaná ozdobnou smyčkou.
První ročník gdaňského tolaru Jana Kazimíra, ražený v době, kdy byla ražba drobných mincí v republice zakázána.
Správný exemplář v přírodní patině. Ideální mince na začátek dobrodružství s tolary Jana II Kazimíra.
Averz: poprsí krále ve stínované koruně a zbroji s podšitým vysokým límcem košile zdobeným krajkou, na hrudi řetěz Řádu zlatého rouna.
IOAN CASIM:D:G∙REX POL∙ET SUEC∙M∙D∙L∙RUS:∙PR:
Revers: dva lvi podpírající oválný městský štít, ocasy lvů zakončené jedinou obručí, nad štítem vavřínový věnec se dvěma palmovými listy, uvnitř čtyřlistá ratolest, pod lvími tlapami iniciály G-R, pod datací v kartuši z pletených pásů, dole převázaných ozdobnou smyčkou.
Průměr 44 mm, hmotnost 28,77 g
Jarosław Dutkowski ve svém katalogu "Tolarů Jana Kazimíra" píše o gdaňské mincovně následující: "Gdaňská mincovna začala razit tolary až za vlády Vladislava IV. vázy v roce 1636. Pravidelně se pak razily až do konce jeho vlády. Po zvolení nového krále Jana Kazimíra začala gdaňská mincovna spravovaná Gerhardtem Roggem okamžitě razit tolary a půltolary s poprsím nového krále. Dodržovala se mincovní sazba stanovená pro tolary v roce 1633. V následujícím roce byly raženy také dvojtolary. Činnost mincovny v roce 1649 byla mimořádně intenzivní, o čemž svědčí obrovské množství razidel použitých při jejich ražbě."
Tolary Jana Kazimíra byly raženy na základě nařízení z roku 1650 ze čtrnáctihaléřového stříbra (8 tolarů z krakovské ryzosti 201,866 g ryzího stříbra). Vážily 28,838 g a obsahovaly 25,232 g ryzího slitku. Oproti tolarům vydávaným od nařízení z roku 1627 byl standard tolarů Jana Kazimíra mírně zvýšen a přizpůsoben císařskému kurzu. Korunní tolary a půltolary byly raženy především v korunní mincovně v Krakově a také z dalších korunních mincoven: Bydgoszcz, Poznaň, Wschowa a Lwów (unikát z MNW). Mezi korunními tolary Jana Kazimíra tvoří zajímavou skupinu ražby ve stříbře s portugalskými razidly. Malý počet tolarů vyrazila v roce 1650 také litevská mincovna ve Vilniusu (znám jeden unikátní exemplář). Z produkce městských mincoven byly nejhojnější emise z Gdaňska (půltolary, tolary, dvoutolary). Mimořádně zajímavé jsou emise tolarů z Elblągu, kde převažovaly spony: půltaláry (ražené také razidly připravenými pro výrobu ortů), tolary, jedenapůltalárové mince a dvoutaláry. Taláry a dvoutaláry měly standardní (kulatou) podobu. Toruňské tolary byly raženy v několika ročnících.
