Méně často se objevuje druhý typ tolarů Augusta III. saského s iniciálami FWôF Friedricha Wilhelma ô Ferala, mincmistra drážďanské mincovny v letech 1734-1763.
Mimořádně obtížně získatelný předmět v mincovním stavu. Nabízený exemplář ve všech ohledech.
Mince s absolutním mincovním detailem a intenzivním leskem pozadí. Exemplář ze staré sbírky, o čemž svědčí krásná kabinetní patina s prvky barevných fragmentů.
Výrazný a reprezentativní předmět, který získal jediné a nejvyšší hodnocení v registru NGC. Nepochybně patří mezi špičku sbírek věteňské mincovny!
Averz: poprsí ve zbroji, obrácené vpravo
D G FRID AUGUST REX POL DUX SAX I C M A & W
Reverz: polský a saský erb, pod nominálem 1/6, iniciály F.W.ô.F. Fridricha Viléma ô Ferala, mincmistra drážďanské mincovny v letech 1734-1763, pod nimi značka mincovny hak
SAC ROM IMP ARCHIM ET ELECTOR
Průměr 46 mm
Po šestnáct prvních let své vlády neměl August III. saský v podstatě žádnou mincovní politiku. Teprve v roce 1749 bylo rozhodnuto o zahájení ražby měděných šperků a grošů. Tento úkol plnily tři mincovny: v Drážďanech, Gruntalu a Gubinu. Naproti tomu v Lipsku byla v roce 1752 zahájena ražba zlatých mincí (augustdorů a dukátů a jejich zlomků a násobků) a stříbrných mincí (tolarů, půltalarů, dvouzlatníků, tympánů, ortů, šestipenců, tripletů a půltolarů). Z formálního hlediska bylo propouštění mincoven vydávajících polské mince nezákonné. Důvodem byl nesouhlas polského Sejmu. Totéž lze říci o činnosti městských mincoven v Královském Prusku. Gdaňsk, Toruň a Elbląg zahájily ražbu mincí, aniž by požádaly o souhlas pokladníka Karola Sedlnického.
