Velmi vzácná nominální hodnota a ročník 1/4 dukátu Augusta III Saského.
Položka rozhodně vzácnější, než je udávaná míra vzácnosti v literatuře.
V celé historii největšího světového archivu Coinarchives pouze devět záznamů a mezi nimi opakované exempláře.
Exemplář s výjimečně zachovalým mincovním zrcadlem. Záměrně přikládáme fotografii ukazující čerstvost razidla použitého k ražbě nabízeného exempláře. Mince se zrcadlově zachovalou prezentací dle našeho názoru.
Mincovní stav, potvrzený vynikající poznámkou NGC MS63.
Jediný exemplář s nejvyšším stupněm v registru NGC i PCGS.
Dosud nejkrásnější kus uvedený na světových aukcích s prezentací SLR! Nádherná mince.
Averz: poprsí vpravo
D G FRID AUG R P D S I C M A & W
Reverz: korunovaný pětipolový ornamentální štít, pod štítem iniciály FWôF Friedrich Wilhelm ô Feral, mincmistr drážďanské mincovny v letech 1734-1763.
S R I ARCHIM ET ELECT
Průměr 15 mm, hmotnost 0,89 g
Po šestnáct prvních let své vlády neměl August III. saský v podstatě žádnou mincovní politiku. Teprve v roce 1749 bylo rozhodnuto o zahájení výroby měděných šperků a grošů. Tento úkol plnily tři mincovny: v Drážďanech, Gruntalu a Gubinu. Naproti tomu v Lipsku byla v roce 1752 zahájena ražba zlatých mincí (augustdorů a dukátů a jejich zlomků a násobků) a stříbrných mincí (tolarů, půltalarů, dvouzlatníků, tympánů, ortů, šestipenců, tripletů a půltolarů). Z formálního hlediska bylo propouštění mincoven vydávajících polské mince nezákonné. Důvodem byl nesouhlas polského Sejmu. Totéž lze říci o činnosti městských mincoven v Královském Prusku. Gdaňsk, Toruň a Elbląg zahájily ražbu mincí, aniž by požádaly o souhlas pokladníka Karola Sedlnického.
