Vzácná medaile ražená na počest založení Řádu bílé orlice králem Augustem II. sasem.
Na averzu poprsí panovníka s otolitovou legendou, v dolní části podpis rytce GROSKURTA. Na reverzu je zobrazen bohatě zdobený trůn s plnými řádovými insigniemi, převýšený korunou a dvěma orly, v lemu nápis RESTAURATOR ORDINIS AQVILAE ALBAE.
Medaile Heinricha Paula Groskurta, ražená po roce 1713 (pravděpodobně 1718-1719), kdy byla stanovena konečná podoba řádových insignií.
Velmi pěkný exemplář s krásně exponovaným královským portrétem a množstvím přirozeného lesku v pozadí.
Atraktivní položka z řady polských čestných medailí.
Averz: poprsí krále vpravo, pod signaturou GROSKURT.
Legenda: D G AVGVSTVS II REX POLON ELECT SAXON(Z Boží milosti polský král August II, saský kurfiřt).
Reverz: Řád bílé orlice zavěšený na stuze, na královském trůnu korunovaném korunou a dvěma orlicemi.
Legenda: RESTAVRATOR ORDINIS AQVILAE ALBAE(Obnovitel Řádu bílé orlice).
Průměr: 44 mm
Hmotnost: 25,96 g
Na medailích zde umístěných není uveden rok jejich zhotovení, ale stuha a hvězda Řádu bílé orlice, které na nich vidíme, jsou neklamným znamením, že byly raženy nejdříve v roce 1713, kdy August II. udělil řádu insignie, které si dodnes zachovává a které vydávají současné medaile. Tento čestný znak je ostatně o devět let starší než právě uvedené datum, neboť byl založen Augustem II. v Tykočíně v roce 1703.
Založení Řádu bílé orlice odkazuje na velmi významnou epochu v životě Augusta II. V roce 1703 se vojska švédského krále Karla XII. rozšířila po Litvě, Polsku a části královského Pruska; dokonce i část polského národa začala váhat ve své loajalitě k vyvolenému panovníkovi; král August, který chtěl Poláky povzbudit ke statečné obraně vlasti a upevnit loajalitu k sobě, se vydal tajnými cestami ze Saska přes Slezsko, Moravu a Uhry a nečekaně dorazil do Tykočína. Tam založil Řád bílého orla a rozdělil jej mezi nejvýznamnější polské pány, neochvějně věrné jeden druhému, jako by je chtěl odlišit od těch, kteří se přikláněli na švédskou stranu.
Řád Bílé orlice měl tehdy přece jen jiné čestné označení než dnes. Byl to jen medailon, na jehož jedné straně byla polská orlice s nápisem: pro fide, lege et rege, a na druhé straně byla královská číslice A.R. Tento medailon, jak již bylo řečeno, byl v roce 1713 přeměněn na řád s hvězdou a stuhou, jak je tomu v jiných zemích.
Na medailích, které jsou umístěny v tomto článku, je vyobrazen král August II. s titulem vzkříšitele Řádu bílé orlice. Tento nápis nevystavuje věci tak, jak ve skutečnosti byly. Jeho tvůrcem byl totiž nepochybně sám panovník. Historická kritika nepřipouští mylné tvrzení, že Řád bílého orla založil Vladislav Łokietek, nebo, jak tvrdí jiní autoři, Vladislav IV. Ačkoli tento král skutečně zamýšlel založit v Polsku řád pod názvem Neposkvrněného početí Panny Marie, nemá to se zmíněným řádem nic společného.
Biskup Albertrandi uvádí, že král August se při zřízení řádu Bílého orla obával odporu šlechty, která nebyla nakloněna institutu urážejícímu její rovnost. Tento panovník tedy nechtěl zavést tento řád jako novinku, ale spíše jako něco, co zavedl dřívější panovník a co sám obnovil.
Insignie obou řádů, tedy Bílé orlice a plánovaného řádu Vladislava IV. jsou zcela odlišné. Čestným znakem řádu Neposkvrněného početí měl být červený kříž s obrazem Panny Marie. Panny Marie; bílá orlice na něm nebyla.
Jak již bylo řečeno, pokud jde o medaile zmíněné v tomto článku, je naším záměrem zařadit sem také návrh stanov zmíněného řádu, který jsme našli mezi písemnostmi zanechanými po polním maršálovi hraběti Flemmingovi.
Ačkoli na zmíněném návrhu není uvedeno datum, zdá se, že pochází z roku 1713, neboť byl uložen ve složce označené uvedeným rokem}.
