Vzácná svatební medaile Vladislava IV. Vasy s Ludvikou Marií Gonzagou.
Medaile od významného gdaňského medailéra Sebastiana Dadlera, ražená jako dar gdaňské městské rady králi. Signováno SD na královském rouchu a po stranách královnina portrétu.
V obchodě velmi zřídka vídaný předmět, na Onebid pouze dvě nabídky z roku 2019.
Kopie s výrazným hlubokým zrcadlením na obou stranách v tmavé, zestárlé patině se světlými odstíny, které se nejčastěji vyskytují na medailích ražených čerstvými razidly. Detaily vestiginárně narušené, pozadí s neurážejícími drobnými oděrkami, které neovlivňují vnímání medaile při pohledu pouhým okem. Nepochybně nádherný numismatický kousek.
Nádherná medaile se skvěle exponovanými detaily, které dávají medaili trojrozměrný vzhled, což z ní v kombinaci s uměleckým zpracováním Sebastiana Dadlera činí jeden z nejcennějších a nejvyhledávanějších předmětů v medailérské oblasti královopolského období.
Averz: poprsí krále vpředu, ve zbroji s Řádem zlatého rouna, v královském plášti a s krajkovým límcem spadajícím k ramenům.
VLADISLAV IV D G REX POL ET SUEC M D LIT RUS PR (Vladislav IV. z Boží milosti král polský a švédský, velkokníže litevský, ruský, pruský).
Reverz: Frontální poprsí královny s dlouhými vlasy spadajícími na ramena, za hlavou má korunu, uši a krk zdobené drahokamy, na hrudi řetěz z drahokamů.
LUDOVICA MARIA GONZ D G REG POL ET SUE M D L RUS PRUS NATA PRIN MANT MONTFER NIV (Ludvika Marie z Boží milosti královna polská a švédská, velkokněžna litevská, ruská, pruská, rozená princezna z Mantovy, Montferratu, Niwernu).
Průměr 50 mm, hmotnost 37,98 g
format_quotePředkládáme čtenářům obraz Ladislava IV., polského krále, a jeho druhé manželky Marie Luisy, kněžny mantovské. Podívejme se na obraz této královny, která během svého dlouhého pobytu v Polsku měla velký vliv na politické poměry naší země.Ladislav IV. nežil dlouho se svou první manželkou Cecílií Renatou, která zemřela v roce 1644 na potrat. Lékaři její poslední onemocnění a smrt přičítali nadměrnému vyčerpání z lovu, kterému se vášnivě věnovala.
Brzy po smrti své první ženy se král rozhodl znovu oženit; věděl, že mu císař doporučil, aby se oženil s jeho neteří Isabelou, dcerou tyrolského arcivévody Leopolda; a protože chtěl předejít nepříjemné nabídce k sňatku, vyslal do Paříže Wacława Leszczyńského, biskupa warmského, a Kryštofa Opalińského, vojvodu poznaňského, kteří měli jeho jménem požádat o ruku Marie Luisy de Gonzaga, princezny mantovské. Francouzský dvůr žádosti polského krále ochotně vyhověl a mladá královna, zasnoubená s ním, se brzy vydala do Polska s maršálkou de Guebriant, která ji doprovázela s titulem velvyslankyně. Volba ochmistrové šťastně ovlivnila královnin osud v prvních okamžicích jejího pobytu v Polsku.
Zprávy, ať už pravdivé, nebo nepravdivé, vrhaly na dosavadní chování Luisy Marie nepříznivé světlo. Šuškalo se o jejích milostných pletkách s vévodou Gastonem d'Orleánským, hrabětem de Langeron a velkokoněm francouzského dvora Cinqem Marsem. Zlomyslné jazyky dokonce tvrdily, že vévodkyniny námluvy měly následky, o nichž nelze pochybovat. Taková šeptanda Ladislava IV. od snoubenky odrazovala, a když v ní nenašel takové půvaby, jaké představovaly portréty, které mu byly zaslány, hodlal ji poslat zpět do Francie, od čehož ho koneckonců odradila i maršálka de Guebriant.
Měli bychom se také zmínit o původu a rodině Luisy Marie, královny polské. Byla dcerou Karla I., vévody z Nevers a Retela, který po smrti Vincence II. získal vévodství mantovské a montferratské. Karlovým otcem byl Ludvík Gonzaga, bratr Františka III. vévody mantovského, za jehož vdovu Kateřinu se kdysi oženil Zikmund August, král polský. Ludvík Gonzaga, dědeček královny Luisy, získal věnem Henriettu z Clive (de Cleves) a vévodství Nevers a Rhetel. Matkou královny Luisy byla Kateřina, dcera Karla vévody de Mayeune z rodu Lotrinských. Louisa Marie se narodila v roce 1611, pokud je pravda, že jí bylo 34 let, když o ni král Ladislav požádalformat_quote
