Nabízená bankovka je podle našeho názoru jedinečným plnohodnotným exemplářem emise z roku 1941.
Jedná se podle našeho názoru o správný MODEL bankovky s datem emise 1941. Pořadové číslování a jednotná perforace MODELU.
Bankovka je opatřena certifikátem PMG se stupněm PMG 66 EPQ.
Vybraný, přírodní exemplář oceněný nejvyšším stupněm v registru PMG.
Unikátní položka do nejlepších sbírek okupačních bankovek.
V září 1939 byla v důsledku agrese nacistického Německa proti Polsku Polská banka se svou vládou a prezidentem evakuována za hranice druhé republiky. Vzhledem k nedostatku hotovostních rezerv byly vklady na žirových účtech Polské banky zmrazeny. V důsledku tohoto opatření nemohly soukromé banky a spořitelny udržet platební schopnost a obyvatelstvo ztratilo přístup ke svým hotovostním vkladům na účtech.
Evakuace banky vytvořila akutní mezeru v polském hospodářském aparátu. V důsledku toho se již v říjnu 1939 začaly hospodářské sféry dožadovat zřízení další emisní instituce, která by převzala povinnosti Polské banky.
Když se v listopadu 1939 uskutečnila první jednání mezi zástupci polských hospodářských sfér a okupačními úřady o zřízení nové emisní instituce, Feliks Młynarski vznesl požadavek, aby grafická podoba nových papírových peněz byla podobná meziválečnému zlotému a aby byly nápisy pouze v polštině. Młynarski rovněž postuloval, aby název emisní instituce obsahoval slovní spojení "v Polsku".
Po agresi Třetí říše proti Sovětskému svazu Němci rozšířili generální vládu. V té době vstoupila do oběhu druhá série papírových peněz s datem emise 1. srpna 1941. Tímto způsobem bylo symbolicky připomenuto datum, kdy byla Halič začleněna do Generální gubernie. Z pěti nominálních hodnot se změna vzhledu týkala pouze dvou nejvyšších. Poslední bankovkou, kterou Emisní banka v Polsku vydala, byla 100zlotá vydaná 1. srpna 1941. Existovaly plány na vydání nominální hodnoty 1000 zlotých, které se však vzhledem k průběhu válečného konfliktu neuskutečnily.
